JAK FUNGUJE LIDSKÁ KŮŽE

PŘES KŮŽI SE DO KREVNÍHO OBĚHU VSTŘEBÁ AŽ 60 % aplikovaných látek

 Kůže je orgán, který pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m², a to z ní dělá největší orgán lidského těla.

coupe2_1_cz

Kůže má mnoho funkcí:

- zajišťuje ochranu před vnějším prostředím, zejména před fyzickými, chemickými a dalšími vnějšími útoky

- vylučuje toxické látky a plyny z těla, často signalizuje vnitřní problémy těla

- přes kůži se do těla vstřebávají různorodé látky, z kosmetiky, ovzduší, oblečení, čistících prostředků atd.

 

Množství vstřebaných látek je značně ovlivněno zdravotním stavem pokožky. Zatímco zdravá kůže vstřebá menší množství, poškozená kůže má velké resorpční schopnosti, což může vést k velkému průniku látek do těla, rozvoji infekcí apod. Tímto způsobem může do těla proniknout až 60 % aplikovaných látek.

Přes kůži se vstřebané látky dostávají do krevního oběhu a odtud do celého těla. Část látek vyloučíme, část však zůstává v našem těle a může zatěžovat životně důležité orgány či působit řadu dalších problémů. Silikony, PEG sloučeniny a další látky vyrobené z ropy jsou pokožce nepřirozené (fyziologickým či chemickým složením). Důsledkem aplikace ropných produktů dochází k ucpávání pórů, což brání jak dýchání pleti, tak vylučování toxických látek z těla. Řada látek pronikajících do těla také poškozuje (zeslabuje) pokožku, dráždí a stimuluje ochranné mechanismy v těle, způsobuje stres atd.

 

 

Ještě zpět k chemickému koktejlovému efektu:

Mimo kosmetiky se přes kůži vstřebávají různé chemické látky také například z oblečení nebo ovzduší. Běžně používaná kosmetika obsahuje velký podíl chemických látek (někdy i 100 %), přičemž některé z nich mohou poškodit lidské zdraví. Argumentem výrobců bývá, že složky splňují legislativní požadavky a vyskytují se v minimálním, tedy neškodném množství, např. do 1 %. V dnešní době je člověk současně vystavován desítkám, dokonce stovkám nejrůznějších chemických a cizorodých látek, z nichž se mohou stát jedy. V jejich konečném působení se uplatňuje tzv. koktejlový efekt. To znamená, že látky ve směsi navzájem posilují svou toxicitu. Nebezpečná látka ve směsi s jinou toxickou látkou působí již třeba v tisíckrát vyšší koncentraci, než když se vyskytuje samostatně. Zde je jeden příklad: Koktejl obsahující malou dávku rtuti, která by zabila jednu ze 100 krys, a dávku hliníku, která by zabila rovněž jednu ze 100 krys, má překvapující účinek: zemřely by všechny krysy.

 

Čerpáno:

Prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc, Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc: Doba jedová

E-BOOKhttp://www.biorganica.cz/ebook/Kapitola_1_10-jedu-v-bezne-pouzivane-kosmetice

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.