Říjen v Líčírně patří prevenci
Klára Nestěrová, zakladatelka Líčírny
V říjnu Líčírna slaví narozeniny. Letos je to devět let od chvíle, kdy ji Klára Nestěrová založila se svou kamarádkou, vizážistkou Veronikou. Veronika nás před pár lety bohužel navždy opustila.
„Rozhodli jsme se, že právě v tomto období budeme pravidelně podporovat organizace, které se věnují boji s rakovinou, prevenci a hlavně dávají lidem naději. Některé příběhy už změnit nemůžeme, ale u některých můžeme pomoct, aby dopadly jinak.“
Klára NestěrováCelý říjen proto otevíráme témata spojená s prevencí, pořádáme workshopy a chystáme aktivity, do kterých se můžete zapojit i vy. Během narozeninových dnů můžete Fuck Cancer podpořit i svým nákupem: část výtěžku věnujeme právě jim.
Koho letos podporujeme
Fuck Cancer
Pacientská organizace, která stojí při lidech s rakovinou během léčby i po ní. Pořádá přednášky, workshopy a kurzy o prevenci, s odborníky a státními institucemi prosazuje lepší podmínky pro onkologické pacienty a buduje komunitu, ve které nikdo nezůstane sám. Pacientům říká Heroes, těm, kdo je podporují bez osobní zkušenosti s nemocí, Soldiers.
Provozuje portál Xko s mapou důležitých kontaktů a kalendářem akcí, uzavřenou skupinu Fuck Cancer Cartel pro pacienty a e-shop, jehož výtěžek jde zpět do činnosti organizace.
Více na fuckcancer.cz →MUDr. Kateřina Fajtová o prevenci rakoviny prsu
Říjen je měsícem prevence rakoviny prsu. Co by podle vás každá žena měla o prevenci vědět a jak často bychom se měly o své zdraví v této oblasti zajímat?
Rakovina prsu může potkat každou z nás. V České republice jde o nejčastější zhoubné nádorové onemocnění žen, kdy ročně lékaři diagnostikují přibližně 7 000 až 7 500 nových případů. Nejčastěji se onemocnění objevuje u žen po menopauze, stále častěji se ale setkávám i s pacientkami v mladším věku.
Riziko může zvyšovat například rodinná zátěž, v některých případech související s genetickou mutací. Právě zde je důležitá prevence. Některé rizikové faktory sice ovlivnit nemůžeme, můžeme ale své zdraví sledovat a případné změny zachytit včas.
Základem by mělo být pravidelné samovyšetření prsu. Každá žena by si měla prsa vyšetřit přibližně jednou měsíčně a všímat si případných změn, jako je bulka, změna tvaru či velikosti prsu, vtažení bradavky nebo změny kůže. Samovyšetření nenahrazuje preventivní vyšetření u lékaře, je ale jednoduchým způsobem, jak své tělo dobře znát a případné odchylky nepřehlédnout.
Když žena podstoupí léčbu rakoviny prsu, jaké možnosti rekonstrukční chirurgie prsu po léčbě karcinomu prsu dnes medicína nabízí?
Možnosti rekonstrukční chirurgie prsu jsou dnes velmi široké a vždy záleží na konkrétní pacientce. Při rozhodování zohledňujeme její tělesnou konstituci, věk, celkový zdravotní stav, případná přidružená onemocnění, ale také její vlastní představy a preference. Každou pacientku proto posuzuji individuálně.
V závislosti na rozsahu onemocnění a lokálním nálezu můžeme přistoupit k rekonstrukci pomocí prsního implantátu, případně nejprve využít tkáňový expandér, který postupně vytvoří dostatečný prostor pro následné vložení implantátu. Výsledkem pak může být přirozenější tvar a proporce rekonstruovaného prsu.
Neměli bychom ale zapomínat ani na rekonstrukci pomocí vlastní tkáně. U vhodně indikovaných pacientek lze využít mikrochirurgické metody s volným přenosem tkáňových celků z jiné části těla. V některých případech je možné zvážit také rekonstrukci pomocí vlastního tuku, ta má však své specifické a poměrně úzké indikace.
Mnoho žen má po léčbě pocit, že už své tělo nevnímají stejně jako před nemocí. Jak velkou roli podle vašich zkušeností hraje zmíněná operace v návratu sebevědomí a pocitu ženskosti?
Ztráta prsu nebo jeho výrazná změna po léčbě může být pro ženu velkým zásahem do sebevědomí a vnímání vlastního těla. Každá pacientka to samozřejmě prožívá jinak. Některé ženy situaci vnímají pragmatičtěji, pro jiné je návrat ženských proporcí a přirozeného vzhledu velmi důležitou součástí zotavení.
Z mé zkušenosti ale většinu žen potěší, když se podaří dosáhnout výsledku, ve kterém se znovu cítí dobře. Nejde přitom jen o samotný objem prsu nebo plnější dekolt. Důležitou roli hraje také dokončení celé rekonstrukce, včetně případné rekonstrukce bradavky a tetováže prsního dvorce.
Právě tyto detaily mohou mít překvapivě velký význam. Pomáhají dotvořit přirozený vzhled prsu a ženě mohou dát pocit, že její tělo je zase celistvé a že na první pohled není patrné, čím si prošla. Rekonstrukce tak podle mého názoru není jen otázkou estetického výsledku, ale může být také důležitou součástí návratu k vlastnímu tělu, sebevědomí a pocitu ženskosti.
Je rekonstrukce prsu pouze otázkou vzhledu, nebo může mít význam i pro psychickou stránku zotavování po rakovině?
O plastické chirurgii se někdy mluví jako o chirurgii ducha. A právě v rekonstrukční chirurgii prsu to podle mě platí dvojnásob. Nejde zdaleka jen o vzhled. Rekonstrukce může ženě pomoci znovu získat pocit komplexnosti vlastního těla, ženskosti a určitého návratu k sobě samé po náročném období léčby.
Každé tělo navíc píše jiný příběh a každá žena svou nemoc i její následky prožívá jinak. Proto je pro mě velmi důležité přistupovat ke každé pacientce citlivě a individuálně – nejen s ohledem na její zdravotní stav a možnosti rekonstrukce, ale také na to, co sama od výsledku očekává a co pro ni znamená.
Rekonstrukce samozřejmě nemůže vymazat zkušenost s onkologickým onemocněním. Může ale být jedním z kroků na cestě zpět k vlastnímu tělu a k pocitu, že se v něm žena znovu dokáže cítit dobře.
Může žena po operaci znovu vnímat své tělo jako „své“? Jak vypadá cesta od prvního rozhodnutí až k okamžiku, kdy se žena se svým novým tělem začne cítit dobře?
Věřím, že ano. Návrat k vlastnímu tělu je ale cesta a u každé ženy může vypadat trochu jinak. Všechno začíná doporučením a souhlasem onkologa a následně konzultací na plastické chirurgii. Společně pak s pacientkou naplánujeme celý itinerář. Jednotlivé kroky, možnosti rekonstrukce i termíny operací.
Před samotným výkonem si operační plán pečlivě zakreslujeme a vytváříme si vlastně takový individuální manuál pro naši práci. Po operaci stráví pacientka několik dní na oddělení, kde je v péči našeho skvělého sesterského týmu. Poté následují pravidelné kontroly v ambulanci a postupně přichází chvíle, kdy ji můžeme umožnit se vrátit zpět do běžného života.
U některých žen je rekonstrukce vícestupňová. Někdy je potřeba více času a trpělivosti, než dosáhneme výsledku, se kterým je žena spokojená.
A samozřejmě, jako u každé operace, mohou nastat i komplikace. V takovém případě se s pacientkou vídáme častěji a řešíme vše, co je potřeba. Celá rekonstrukce je proto podle mě především společná cesta. Od prvního rozhodnutí až po chvíli, kdy se žena začne ve svém těle znovu cítit přirozeně a jako doma.
Co byste poradila ženám, které mají strach z vyšetření prsu nebo mamografie a říkají si: „Raději to nechci vědět“?
Zmíněná fráze je z mého pohledu slepá ulička. Strach z vyšetření je naprosto pochopitelný, ale právě včasné zjištění problému nám dává mnohem více možností, jak situaci řešit. Pokud už má něco nastat, je podle mě vždy lepší vědět, čemu čelíme než žít v nejistotě. Pak můžeme hledat cestu, jak situaci zvládnout a jak s ní co nejlépe bojovat. A žena na to nemusí být sama – je kolem ní řada odborníků, kteří jí mohou pomoci a provést ji celou cestou.
Prevence není o strachu. Je především o tom dát sama sobě šanci zachytit případný problém včas.
Kdybyste měla ženám u příležitosti měsíce prevence předat jedinou myšlenku – nejen o rakovině prsu, ale i o vztahu k vlastnímu tělu a sebevědomí – jaká by to byla?
Asi bych ženám přála, aby v tom všem, co každý den musíme a chceme zvládat, nezapomínaly také samy na sebe. Stejně pečlivě, jako pečujeme o své blízké, bychom měly pečovat i o své zdraví, o své tělo a o to, jak se samy se sebou cítíme.
A možná ještě jedna věc – nesrovnávat se tolik s ostatními. Každá z nás má své nedostatky, nejistoty i trápení, ale zároveň také své přednosti a svou vlastní hodnotu. A tu není potřeba si kvůli tomu, jak vypadáme nebo jak se cítí někdo jiný, nijak snižovat.
Myslet na sebe není sobectví. Je to jedna z forem péče o sebe. A právě prevence je možná tím nejjednodušším způsobem, jak si dát najevo, že na sobě záleží.
Když vidíte štěstí v očích pacientky, která má operaci úspěšně za sebou, jaké pocity se ve vás odehrávají.
Mám upřímnou radost a je to něco, co každého z nás zahřeje u srdce.
Pečujte o sebe. Nakupujte s dobrým důvodem.
Během narozeninových dnů věnujeme část výtěžku z vašich nákupů organizaci Fuck Cancer. A nezapomeňte: jednou měsíčně si najděte pár minut na samovyšetření.
Nakoupit v Líčírně → Poznat Fuck Cancer →